earthship.jakubsafar.cz

cz:design-data

2012-01-18T01:05:27+01:00

odkaz na zajimavy clanek z eebu EARTHSHIP PERFORMANCE

SLUNCE

U nás máme aspoň 3x méně slunečních dní než v Novém Mexiku USA (často bývá zataženo, bohuzel hlavne v zime…). I proto je v naších podmínkách potřeba mít minimálně dvojitý skleník.. tak, jako v globálním modelu (v nasich podminkach se ale budeme snazit minimalizovat sklenene plochy, soustredit se na kvalitni izolaci, dovolit jen tolik skla, kolik je nezbytne nutne pro rosliny a svetlo). Obývací prostor je tam před extrémními venkovnimi teplotami chráněn 2mi skleněnými zdmi. Poznámka: obrázek dole má trojitý skleník. Earthship se orientuje skleněným čelem na slunečnou stranu (na naší polokouli na jih). Myslím, že je rozdíl mezi jihem a solárním jihem. M. Raynolds nataci sve budovy 13.5 na vychod tak, aby je slunce vyhrivalo uz co nejvice zrana. Pozn: I kdyz na druhou stranu se zda, ze slunce je nejsilnejsi az nekdy po 12te hodine, coz zase predurcovava k otoceni mirne na zapad. Sklo by mělo být obyčejné, žádné speciální izolační, protože ta nepropouští ono tepelné spektrum slunečního záření (infračervené (vlnová délka přes 750 nm)) MAROSHedit: Tahle oblast potřebuje být někým z nás probádána. Earthship biotecture obyčejně tahle supr-skla sice nepoužívá, budova v klimatu s tak málo slunečnými dny by však možná benefitovala z určitého druhu izolačních skel, které jen minimálně retardují sluneční vytápění. Ale otázka je, zda za tu velkou cenu izolacnich skel není rozumnější vybudovat 3.skleník z levnych obyčejných skel, který by sloužil jako další “buffer zone” pro stabilizaci teploty uvnitř a zaroven nám zastřešil zpracování černé vody, což umožní pěstování stromků přes zimu a znatelně zefektivní produkci jídla. Na předním sklopeném čele muzes nebo bys mel pouzit minimálně dvojsklo (snad se vzduchovou či vakuovou bariérou mezi skly pro dalši zlepšení izolačních vlastností budovy).

Všimni kolik různých podmínek jsme tímto designem vytvořilili pro ruzne druhy rostlin… Marosh_edit: věřím, že naše klima se směšnými 70 slunečnými dny ročně volá po tomto designu se 3mi skleníky podobně jako Phoenix Earthship, pokud chces naklady na vytapeni dostat co nejnize. Poslední skleník by šel eventueně dostavět později ke standartnímu globálnímu modelu. Zajimalo by me jaké teploty přes zimu v tomto skleníku čekat, aby jsme věděli jaké jídlo v nem můžeme pěstovat.

Musíme taky zjistit, co se jim vyplatilo v Hollandsku Francii a Anglii... zjistit data existujících budov v podobných podmínkách - jakou teplotu měla jaká budova v průběhu roku bez záložního vytápění...

grafy sunecnich kvalit, nejeď miší nad odbrázek aby se ti zobrazily informace

zdroj: www.chmi.cz Tam najdeš další hydrometerologická data

tady pro srovnání celosvětová mapa solárního záření MWh/m2:

zdroj: www.oksolar.com

Kolik fotovoltaických panelů budeš potřebovat zjistíš tady: navrhování velikosti fotovoltaického systému

sklopení čelniho skla závisí na poloze slunce v zimním období (viz: azimut a elevace). slunce je nejníže na zimní slunovrat 21.Prosince. sklo se obvykle klopi tak, aby v zimnim období slunce co nejvice svítilo na sklo pod pravým úhlem pro optimální solární vytápění. Pohyb slunce po obloze vyčtete z těchto grafů:

z toho jdou taky spočítat stíny vrhané na budovu (skleněné čelo a fotovoltaiku) v průběhu roku. Na zimní slunovrat 21.12. svítí slunce nejníže. v poledne je pod výškovým úhlem 16 stupňů což předurčuje sklopení skel na 74 stupnů. MAROSH_edit: Řekl bych, že by nebylo od věci to zaokrouhlit na 70 stupňů, to by pak v poledne nesvítilo slunce na sklo pod pravým úhlem kolem 21.12., ale někdy kolem 21.11 a 21.1. viz graf pohybu slunce po obloze. Řekl bych, že by to tak bylo efektivnější. Někdo jinej tomu dejte taky myšlennku…

Odkazy

http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy Česká mutace stránky obsahuje detaily včetně vzorců.

VODA

zdroj: www.chmi.cz

Zjistit roční úhrn srážek v tvé lokalitě
Spočítat efektivní obsah plochy která chytá dešťovou vodu
Zjistit, kolik budova ročně zachytí vody
Spočítat předpokládanou spotřebu vody viz příklad:

 SPOTŘEBA VODY DENNĚ V EARTHSHIPECH (JEDNA OSOBA):
 Záchod——————————————————- 0 l
 (voda je recyklovaná z biočlánku nebo je použitý kompostovací záchod)
 Sprcha—————————————————- 32.5 l
 (6.5l za minutu x 5 minut sprchování)
 Voda z vodovodu————————— 11,5 l
 (vaření, čištění, pití….)
 Ruční umývání nádobí————- 7,5 l
 Pračka—————————————————- 10,6 l
 (en. Tída A++, 37l x 2 praní v týdnu / 7 dní v týdnu)
 CELKEM … 62,1 l

nebo pouzij tenhle odkaz: http://www.glynwed.cz/cs/vodni-hospodarstvi/kalkulator-pruvodce.html

Navrhnout velikost cisterny tak, aby jsi měl vždy k dispozici dostatek vody

V novém mexiku musí používat velké cisterny, protože mají málo srážek. Když tam po dlouhé době příjde velký liják, musí se uskladnit všechna voda, co se zachytí. U nás prší relativně často. Přesto není od věci si v tvé lokalitě zjistit množství srážek v jednotlivých měsících a namodelovat nepříznivou situaci. Např:

 Inspirovajíc se nejsušími roky v oblasti kolem Vysokého Mýta (1999, 2003, 2008), vymyslel jsem si
 nepříznivá data srážek v jednotlivých měsících a v závislosti na dříve spočítané předpokládané 
 spotřebě vody pro 2 lidi simuloval kolísání objemu vody v cisterně. Z toho lze úspěšně navrhnout
 vhodnou velikost cisterny hodící se i pro extrémně suchá období. Plocha zachytávajíci vodu - 110 m2

Pro jistotu si nech velmi velkou rezervu… počítej s tím, že například ne všechny sněhové srážky půjdou do cisterny, změnou klimatu…

Vlhkost

Vlhkost, naše klima není podobné pouštím nového mexika. Potýkáme se s mnohem větší vlhkostí. Edit: jake problémy mohou kvuli vlhkosti nastat? jake by mohlo byt jejich řešení? Pokud mate napady ci informace, zverejnete je prosim.

Problem shromazdovani snehovych srazek - tani snehu na strese

dříve se doporučovalo klopit střechu stranou ke slunci dolů. V opačném případě prý přicházeli o vodu ze sněhových srážek(rovnou se vypařovala, místo aby tála). Teď dělají střechu nnejjednodušším a nejlevnějším způsobem po celé délce rovnou, svažující se na sever. Sníh jim roztává teply glykol rozehřátý solárním panelem. Snad by toto reseni fungovalo i u nas. Umel by to nekdo spocitat? Hadal bych ale, ze “diky” slabemu slunecnimu zareni v zime je toto reseni neelegantni a rozumejsi by proste bylo prebytecny snih odhazet a spolehat se na dostatek destovych srazek… Dalsi levne reseni by mohlo byt cerpani vody rovnou ze zahrabanych cisternen (tepltota v nich by se mela celorocne pohybovat kolem 10ti stupnu) na jizni konec strechy po cele sirce. Jak by stekela, roztavala by snih na strese a vsechna voda i s roztatym snehem by sla zpatky do cisteren, kde by se opet teplotou zeme dohrala na 10 stupnu. Po nejake dobe by se proces mohl upakovat. Dulezite je aby nam nazamrzal zadni okap a pritok do cisterny(ten by teoreticky mohla automaticky roztavat smasa relativne teple vody pod nim v cistene). edit: Pomozte prosim s resenim tohodle problemu.

VZDUCH

přirozená ventilace: teplý vzduch se tlačí nahoru ven z budovy větracími šachtami v prednim skleníku a tím se díky těsnosti budovy spouští sací efekt z ochlazovácích trubek ze zadu místností. Trubky jsou zahrabané, vzduch v nich se tedy ochlazuje a částečně kondenzací zbavuje vlhkosti. Přední skleněné čelo má navíc několik otvíracích oken. Takhle funguje většina posledních budov (globální model).

ZEMĚ

Thermal wrap

link to earthship.net Thermal Wrap: turbo charge your earthship
from Australia's guide to environmentally sustainable homeshttp://www.yourhome.gov.au/technical/fs49.html

Důvody, proč Earthship spotřebuje k vytápění zlomek energie co konvenční budova, jsou 2: kvlatiní izolace a termální masa (thermal mass). Ta pohlcuje přebytečné teplo v budově, které pak opětovně vysálá do prostoru, jakmile teplota v něm klesne. Pro zlepšení efektivity tohoto konceptu je třeba odizolovat kus země (termální masy) s budovou - vznikne thermal wrap (tepelný obal). V našem podnebý by se odizoloval i kus země pod podlahou (plus bariéra pro vlhkost a radon)

MAROSH_edit: Přemýšlím nad tím, jak se kvantita tepelné masy promítne do efektivity vytápění. Řekl bych, že v našich podmínkách by jsme odizolovali menší kus masy. Máme meně slunce a tím pádem méně energie k jajímu nabití. Mohlo by to dopadnout tak, že se termální masa bude nabíjet jen řekněme na 15 stupňů. V tom případě by začla vyzařovat teplo až by teplota v domě klesla na 14,13 stupňů celsia a my by jsme ji teda museli nabýt teplem z krbu. M. Raynolds obvykle izoluje s budovou bez pneumatik dalsi 4 stopy zeme. Zda se mi to moc. Musi prece existovat studie, kolik termalni masy ma jeste pozitivni efekt na vytapeni a kdy uz zvysovani prestava davat smysl. Ma k tomu nekdo neco co rict?

mocnej posun ve výkonu budovy by hádám byl thermal wrap koelm celého obývacího prostoru. tzn. mít odizolovaný i kus zeme pod podlahou s budovou (+ vlhkostní bariéra a ochrana x radonu). Izolace by se položila i v bezpečné hloubce pod nosnýma pneumatikama (konzultace se statikem inženýrem, nebo přímo M. Raynoldsem) takže jsme uzavřeli nepřetržité vybíjení termálni masy zemí. (kolik může mít u nás země teplotu v hloubce 1.5m? +-10 stupňů Celsia? …no určitě míň než potřebujem..) Výhodné je taky umístit izolaci i do předního zákopu alespoň až pod mrazovou čáru(900 mm).

Ochrana proti radonu - radioaktivní plyn

http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnprogram/opatreni#rekonstrukce_kolaudacni v České republice je průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách kolem 60 Bq/m3. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě. ve venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 5 Bq/m3, naopak koncentrace radonu v půdním vzduchu v hloubce 1 m pod zemí jsou u nás v rozmezí 10 000 - 1000 000 Bq/m3. Vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb. SÚJB stanovila tzv.směrné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových stavbách takto: v pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota tzv. ekvivalentní objemové aktivity radonu vyšší než 200 Bq/m3. Je-li překročena, doporučuje se provést rozumná protiradonová opatření. Pokud je naměřena hodnota dokonce vyšší než 2000 Bq/m3, měl by být v takové místnosti vyloučen dlohodobý pobyt osob. Před stavbou domu je nejprve vhodné zjistit, jaké je radonové riziko pozemku. viz odkaz Dosud nejsou k dispozici tak podrobné geologické mapy, ze kterých by bylo možné odečíst radonové riziko konkrétního pozemku. Proto se vychází z přímého změření radonového rizika pozemku. To provádí komerčně specializované firmy, které k této činnosti musí mít povolení SÚJB. Podle skutečně zjištěného radonového rizika stavebního pozemku by měla být provedena přiměřená protiradonová opatření (dle ČSN 73 0601). Projektanti navrhující protiradonová opatření by měli být s touto problematikou seznámeni. Před kolaudací je vhodné účinnost provedených preventivních opatření zkontrolovat tím, že se změří koncentrace radonu v dokončené stavbě. Na pozemku se středním radonovým rizikem se za dostatečné protiradonové opatření považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuse radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace. Doporučujeme proto svěřit izolatérské práce specializovaným firmám, to platí zvláště tehdy budete-li používat plastové fólie.

pro další informace velmi doporučuji tyhle eknihy zdarma:

Martin Jiránek - Izolace proti radonu - díl 1.

Martin Jiránek - Izolace proti radonu - díl 2.

základy žádné nejsou potřeba, budova pluje se zemí. Pneumatika má velký průměr. Je třeba jen eliminovat riziko jejich podmáčení a

odstranit veškerou organickou hmotu.

— Marian Riško 2010/03/12 02:17

cz:wom-cz - created

2012-01-06T11:34:36+01:00

odkaz na fotoalbum na facebooku Andyho Hickmana Our Water Filtration Panel

cz:water

2012-01-04T21:48:19+01:00

odkaz na ES. biotect.net NEJLEPSI FREE VYSVETLENI JAK FUNGUJE ZPRACOVANI VODY
http://earthship.net/water
http://earthship.net/sewage-treatment
odkaz na ES. biotect.net WOM
Aquaponics video od growing power, inc 1 MILLION pounds of Food on 3 acres. 10,000 fish 500 yards compost

Jak Earthship pracuje s vodou v kostce

Střecha (“pitný” materiál!) zemělodi chytá dešťovou vodu a bývá různě uzpůsobena tak, aby voda přirozeně stékala do cisterny (z plastu nebo betonu). steče tam přes jednoduchý filtr “cedník zasypaný štěrkem” nebo něco podobného, co zabraňuje vniknutí větviček a většího borýlku dovnitř nádrže. (viz kniha Water from the sky)

Cisterna je pod zemí takže voda nezamrzá. Problem je rozmrzani snehu na strese a pritoku do cisterny. Oni to resi solarnim panelem ktery ohriva glikol v trubkach pod strechou a v zadnim okapu. Tenhle problem zkusime vyresit tady. Dno cisterny by mělo být na úrovni (nebo výše) než čerpadlo, které je uvnitř domu součástí WOM (water organising module, viz obrázek níže). Když je čerpadlo níže než zdroj vody, nemusí pak bojovat s gravitycí (samospád) a dosti to prý prodlužuje jeho životnost a spotřebu. čerpadlo má za úkol prohnat vodu filtry a k vývodu na užitkovou vodu. Před čerpadlem je filtr, který v podstatě chrání čerpadlo před většími nečistotami z cisterny, jenž by jej mohli zničit. Přes poslední 2 filtry WOMu (v pravo) jde jen pitná voda která má vlastní vývod. Tam je i zabíječ bakterií. Součástí WOMu je ještě tlaková nádoba, díky níž máme v trubkách dostatečný tlak a proud vody. Díky tlakové nádobě nemusí čerpadlo sepnout pokaždé, když otočíš kohoutkem, ale jen když klesne tlak v trubkách pod určitou úroveň (30… a vyžene ho na 50 ?KPa?). Filtry WOMu se mění velmi zřídka, jen se proplachují.

Velmi jednoduchý a spolehlivý systém. Jsme závislý vlastně pouze na jednoduchém DC (na stejnosměrné napětí) čerpadle. Poslední Zemělodě mají solární panel na ohřev vody, který je napojen na boiler kde se uchovava tepla voda, ktera se prutokovou plynovou karmou v případě potřeby dohřeje (viz obrázeky). MAROSH_edit: Napado mě menší vylepšení tohoto konceptu: boiler by měl uvniř 2 vymeniky, kterými by se předehřívala voda. V létě solární panel (viz prostřední obrázek) a v zimě způsobem zvaným Wet-Back…kdy se element ohřívá teplem z krbu (nebo kachlovimi kamny na kterych v zime elegantne varis, vytapis a jeste si ohrivas vodu). průtoková karma by opět v pripade potreby doladila teplotu vody na požadovanou hodnotu.

Zapojení toho všeho je někde v Earthship vol. 2 … dále novinka je, že používaají Hot Water Recirculation panel: The hot water recirculation system is a water saving set-up designed so when you turn a timer switch at a fixture the water that has cooled in the hot water lines is returned to the cisterns while replacing it with hot water. In order for the hot water system to work the plumbing for it must be done during the rough in as well as the electrical. This is shown on the construction drawings available from Earthship Biotecture. The kit includes the hot water recirculation panel and required number of timer switches for your home. Standardní vodoinstalace dopraví vodu ke “spotřebičům”. Šedá “odpadní” voda (vše kromě WC a kuchyňského dřezu) jde přes reception cell (viz obrázek níže), do botanickho článku (vnitřní zahradu, kořenovou čističku. Ta bývá za skleněným čelem a skýtá zdroj ovoce, zeleniny, bylinek a jiných rostlin obohacující vzduch v budově. Průřez viz obrázek.

Jak jde vidět dno článku je mírně naklopeno, na konci je ponorné črpadlo, které díky Gray Water Module přečerpá vodu ke splachování WC. Může tam být i druhé DC ponorné čerpadlo napojené přímo na menší solrání panel, které pokaždé když je venku slunce přečerpává vodu z konce článku na začátek, čímž šedá voda cirkuluje a lépe se čistí a navíc podle zkušeností to rostlinám více vyhovuje. Po spláchnutí WC jde černá voda do malého septiku (nemusí být velký, protože do něj jde pouze voda ze splachování záchodu a kuchyňského dřezu + přetok z botanického článku) a z něj do venkovního botanického článku - kořenové čističky (taky nebývá velká - drahá). V ní je všechna voda odpařena rostlinami - do země nejde vůbec nic… (MAROSH_edit: no jo ale jim v poušti do botanickeho članku moc nenaprsi.) V jednom videu M. Raynolds zmiňuje, že septiky se nemusí nikdy vyvážet díky tomu že do nich jde méně vody, pokud jsou správně udělané… (na co si dat pozor??)

Snad vám text posloužil. Psal jsem dost rychle, když uvidíte gramatickou nevo slohovou chybu, tak ji prosím opravte.

Rain water usage

Dvanáct minimálních požadavků na zařízení k využíváním dešťových vod:

napojení vhodných záchytných ploch na dešťové zařízení
zajištěné odvedení dešťových vod také při poruše zařízení
filtrace dešťových vod před jímáním
uskladnění chráněné před světlem a s uklidněným přítokem
ochrana zásobníku před zpětným vzdutím a plyny z kanalizace
zařízení ke zvýšení tlaku vody v kvalitním provedení s ochranou proti nedostatku vody
přívod pitné vody s volným výtokem
automatické řízení zařízení k přívodu pitné vody
dešťové rozdělovací potrubí bez napojení na síť pitné vody
použití trvalých nerezových a trvanlivých materiálů
dešťové rozdělovací potrubí a místa odběru s odolným značením “není pitná voda”
plán údržby a kontroly

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/t.py?i=3962&t=2

Zpracování černé vody

cz:building-with-tires

2012-01-03T21:22:51+01:00

ODKAZY:

Pneumatiky jsou nebezpečné na skladkach, nikoli ve stavbách.
ASTM D6270 - 08e1 Standard Practice for Use of Scrap Tires in Civil Engineering Applications
US EPA:Standard Practice for Use of Scrap Tires in Civil Engineering Applications
HELPFUL HINTS IN THE TIRE-HOUSE PROCESS FOR OWNER-BUILDERS
naradi potrebne ke stavbe a kde ho koupit
odkaz na youtube, video od ES biotec. Earthship Global Model: Radically Sustainable Buildings
odkaz na youtube, video od ES biotec. Simple Survival Model Earthship
odkaz na eebu.earthshipeurope.org MiniEarthshipCalc is an application to calculate the number of tyres needed when building a Euro-model or Global model earthship

POCATECNI VYKOP a ROZVRZENI

Rozvrzeni

Rozvrzeni ES v Montane a dalsi postup vystavbyMontana Earthship video 1
Rozvrzni musi byt udelano na relativne vodorovnem a vyrovnanem a povrchu zeme. Jake meridlo pouzit a jak se pouziva krome vodovahy? Hadam ze tohle jake se to rekne cesky? :D
nathnout prvni provazek predni jizni steny (stem wall), na ktere se bude stavet sklopene sklenene celo. Earthship biotec. nataci Earthshipy par stupnu na vychod tak aby se po chladne noci vyhrivala uz zrana. Uvadi se 13.5 stupne na vychod od magnetickeho jihu. Je rozdil mezi magnetickym jihem a solarnim jihem, kde je slunce ve 12:00 presne primo (true south). Here are three ways to determine which way is true south: build it solar.
Podle sirky budovy v tvem navrhu natahnout postrani provazky zhruba kolmo k jizni stene. Muzes pouzit treba úhelník (framing squere).
Na 2 postrani provazky odmerit hloubku budovy podle planu (hloubka od prvni kolme sklene steny by nemela byt delsi nez 5200mm, pokud chceme mit prosvetlene mistnosti. Cim hlubsi a vyssi je obyvaci prostor, tim vice objemu vzduchu ma a tim vice energie spotrebuje k vytapeni. Rozmer prvni kolme sklenene steny k pneumatikam predniho sklopeneho cela byva podle planu 1730mm. sklenik, si myslim, by mel byt co nejmensi, aby se co nejvice zahrival a spoustel tak saci efekt ze zadnich ventilacnich trubek kdyz je potreba) a natahni posledni provazek paralelne k predni stene.
Zkontroluj prave uhly Pythagorovou metodou a merenim z rohů do rohů budovy viz video: How to layout an Earthship - video od ES biotec.

Dalsi obrazky rozvrzeni

STAVENI Z PNEUMATIK (krok za krokem ke globalnimu modelu)

Video od Dana Richfielda-shromazdovani pneumatik
kniha Earthship Volume I: How To Build Your Own Zne mimo spoustu dalsich veci naleznete jak spravne bouchat pneumatiky
kniha Earthship Global Model Operation One: Tire Work This booklet is the first in a twelve part series of “how to” operations booklets on building the Global Model Earthship.
Stare video Earthship Biotecture - From The Ground Up Video je starsiho data. Staveji tam na srazu. Usetri ti to par urovvni bouchani pneumatik. To je mozne jen pokud je zem stabilni a uz se to nedoporucuje.
video postupu nadsence Darfield ES progress

zrychlene video z procesu stavby v ranne fazi Wyoming Earthship Build - April, 2010 [tire work]
Video od Dana Richfielda jak bouchat pneumatiky, spousta tipu a triku Offthegridbuild - Building a Tire Wall
Video od Dana Richfielda z postupu bouchani dalsich vrstev pneumatik Off The Grid Build - More Tire Courses
Fotky z vystavby v Normandii, Francie Normandy Earthship
odkaz na eebu.earthshipeurope.org MiniEarthshipCalc is an application to calculate the number of tyres needed when building a Euro-model or Global model earthship

polozit prvni vrstvu pneumatik

pod pneumatikama zadny organicky material, podzemni voda
na vodorovny povrch, polozime prvni vrstvu prazdnych pneumatik. Pozdeji nabouchane pneumatiky se musi sotva dotykat provazku rozvrzeni, rohove pneumatiky maji stred v pruseciku provasku (tzv. Three tire turn - objevuje se ve vsech rozich)viz obrazek vyse.

first course gets a double layer of 6 mil plastic in the bottom of each tire.
meridlem se ujustime, ze tyto zatim prazdne pneumatiky jsou z jednoho do druheho konce vodorovne. Potom nabouchame jednu referencni pneumatiku, se kterou budeme porovnavat ostatni pneumatiky stejne vrstvy, takze musi byt vodorovna a bezvadne vybouchana. Az budes mit pneumatiky dobouchany na obou koncich, opet je pomer s referncni pneumatikou meridlem. Vyrovnej pneumatiky na obou koncich zadni (severni) steny s referencni pneumatikou. Pri bouchani vedlejsich pneumatik je vzdy potreba merit 3 sousedni pneumatiky vodovahou. Tohle je treba delat na vsech dalsich vrstvach na nekolika mistech. Je to dulezite pro staveni v dalsich fazich. Preciznost prvni vrstvy je obvzlaste dulezita.
zacneme bouchat. viz. knihy earthship vol.1; earthship global model operation 1: tire work. Vodorovnost sten merime nekolikrat v prubehu stavby.

nejvetsi pneumatiky se pouziji na zaklady, jak postupujeme nahoru, muzeme pouzivat mensi a mensi

Video od Dana Richfielda jak bouchat pneumatiky, spousta tipu a triku Offthegridbuild - Building a Tire Wall
kazda vyssi vrstva pneumatik jde proti zakopu o 1.5 palce (1.5 in = 38 mm; hadal bych ze bude bezpecne to zaokrouhlit na 40mm) Tohle se da snadno merit vodovahou.
do druhe ci treti vrsvy pneumatik zakomponuj ventilacni trubky. viz nize
Soubezne s vyvysovanim sten z pneumatik budujes Thermal Wrap. viz nize

Zacit tepelny obal a ventilacni trubky

Myslim ze dosavadnimu postupu, popsanem vyse, ktery aplikuje ES biotec v USA chybi par detailu, ktere je treba ucinit v nasich podminkach. Napriklad tepelny obal i pod podlahou obytneho prostoru a snad i pod pneumatikami, pokud je to tachnicky/staticky mozne, tak aby se vytvoril tepelny obal, bez der, po celem obvodu i ze spodu… A co ta vlhkost, bude stacit odvadet vodu po svahu zakopu plastikem jak to uz leta delaji? co vlhkost, ktera jde ze spoda? je mozne se vyhnout mistum kde se vyskytuje? Poradi nekdo?

tepelny obal je 4 palcova bariera (ma izolacni hodnotu okolo R20) slozena z dvou 2palcovych k sobe pripevnenych 16d hrebiky viz Dan Richfield

Diky tomu ze pod zemi je stabilni teplota musi jit spocitat jakou hodnotu (kolik k sobe pripevnenych vrstev) v jake hloubce by mel tepelny obal mit. Cim vyse k povrchu zeme pujdeme tim vice vrstev by mela mit.

Video od Dana Richfielda Thermal Wrap Installation and Backfill
Video od Dana Richfielda Thermal Wrap and Cooling Tubes
Vystavba v ES v Montane 09 Montana Earthship video 1

* narezej si pevnou izolaci na 24” nebo 48” vysoke kusy

4 stopy od spodni vrstvy pneumatik, pri zahrabavani davej pozor aby zustali kolmo k zemi a srovnane k sobe aby teplo nemohlo nikudy unikat. Z venkovni strany je zcela nezahrabavej abys mohl vodovahou merit navaznost na dalsi vrstvu. Precizni praci se vyhni tepelnym mostum.
prorezej otvory na ventilacni trubky
nainstaluj vlhkostni zabranu and top flap of plastic
kolmo na to umisti dalsi rezy pevne izolace, stagger joinst
Shingle plastic down over first section plastic.
Cap thermal wrap, maintaining good connections.
6 mil plastic on top and extend out past thermal wrap.

vsechny spoje musi byt tesne, diry pro trubky musi byt utesneny a trubky prilepeny paskou. Trubky obvykle dosahnou budovy ve druhe urovni pneumatika a jsou skolpeny 1/4” na stopu pryc od budovy kvuli kondenzaci. Typicky mivaji prumer 10 palcu a jsou 40 stop dlouhe ackoliv delka se muze lisit kvuli klimatu a okolnim terenu. V typicke 2 loznicove lodi byva 6 trubek. pred polozenim trubek musime vytvorit udusany sklon zeme 1/4” na stopu po cele delce. Trubek se nesmi dotykat zadne kameni. Pripevni 2 palcovou izolaci od thermal wrapu zkrze pneumaiky az ke zdi obyvaciho prostoru. paskou prilep vsechny pevne izolace. V miste kde nemohla byt pouzita pneumatika vylijeme beton a po 24 hodinach zahrabeme

Nabouchat dalsi vrstvy pneumatik a priprava na cisterny

Pokracuj az do pozadovane vysky podle vykresu. To muze byt napr do 2400mm (Dan Richfield mel ve vykresech od Raynoldse zadni (severni) stenu 94” (+/- 3”) coz u nej bylo 10 urovni pneumatik. Pamatuj ze cim vys bude strop tim vice energie budova spotrebuje na vytapeni.
Video od Dana Richfielda z postupu bouchani dalsich vrstev pneumatik Off The Grid Build - More Tire Courses
Video z vystavby v Montane 2009 Quick overview of the Big Timber, Montana Earthship, Day 7

Polozit cisterny a dokoncit tepelny obal

Video od Dana RichfieldaOff The Grid Build - Cistern Installation

Butresses

Front stem wall

Prvni sklenena stena

http://youtu.be/Z2XGZIIjwBE

footings

framing

doors, glazing, vent openings, finishes

Strecha

bond beam

Off The Grid Build - Front Face, Part I

vigas

decking, insulation and other layers

front framing to match with second glass wall

ventilacni komin

gutter, silt catch

pokryti propanelem, finishes

Druha sklenena stena

http://youtu.be/09d-Ut-rnRE

framing

glazing, openable windows

finishes

Posledni dotyky

cz:ostatni-bureaucracy - created

2011-12-20T21:29:59+01:00

tzb-info.cz Ing. Zuzana Mathauserová: Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov - mikroklimatické podmínky a větrání

cz:start

2011-12-04T23:25:00+01:00

Wikipedie Earthship, Česká Republika

Vítejte na stránce Earthship, Česká Republika. Tato Wiki je vytvořena s jednoduchým cílem: shromáždit potřebné informace, vytvořit project, získat potřebná povolení a postavit Earthship. Chce se stat centrem pro lidi v CR a na Slovensku, touzici po vlastnim Earthshipu, sdilet tu napady, informace i dobrovolne prace… Pokud ma nekdo znalosti ci informace, ktere nas priblizuji k postaveni Earthshipu (nasemu spolecnemu cili), at je zde prosim zverejni.
Tato Wiki je veřejně dostupná, pokud máte zájem o vytváření a úpravu obsahu, registrace je nutná. Po registraci prosím zkontrolujte mailovou schránku, zpráva vygenerovaná touto Wiki může skončit ve SPAMu (testováno na GMailu).
Pokud jsi uživatel facebooku a chceš se dozvídat novinky ze světa ES i jiných inteligentních domech, určitě se také přidej do skupiny EARTHSHIP, CZECH REPUBLIC.

Earthship

Stavění z recyklovaných materiálů
Energie ze Slunce a větru
Vytápění a snižování teploty využitím solární termodynamiky
Získávání vody ze srážek
Samostatné zpracování odpadní vody
Vlastní produkce významného množství jídla

.. a toto vše Earthship dělá.

Informace, studijní materiály, principy, dokumentace, knihy, odkazy etc.

Teorie. Informace všeho druhu o Earthshipech i jiných inteligentních domech a všeho, co s tím souvisí

Malý úvod k ES
Design Earthshipu v českém klimatu
Nakládání s vodou
Fotovoltaický ostrovní systém - elektřina v Earthshipech
Rostliny v Earthsipu
Stavění z pneumatik / krok za krokem ke globalnimu modelu
Konstrukce "surface bonding" (suché zdění, zpevňující stěrka) - alternativy k pneumatikám
Vyuziti zeminy z vykopu, hlinene omitky, techniky umeleckeho dekorování, hlinena podlaha, hlineny krb, sprchovy kout...
Český portál www.zemelod.cz
zahrabaný dům v ČR Jižní Chlum
částečně zahrabaný ostrovní dům v ČR Ing. arch. Pavel Fojt
český projekt podobný earthshipu v Himalájích The sun school in Kargyak
blog zkušeného stavitele Earthshipu v Taosu - Dan Richfield kvalitní videa ze stavby studio globálního modelu
stránka stavitele/vlastníka Earthshipu kvalitní popis procesu výstavby od začátku do konce
blog stavitele/vlastníka Earthshipu Darfield Earthship
Blog - The Crocus ES Gunnison, Colorado
Stavitel bez pneumatik Andy Hickman ma zatim jen stranku na facebooku
officiální fotoalba ES biotecture na facebooku nejen fotky ze staveb ES a videa aobrazky z earthship.net
Velmi kvalitni prednaska M. Raynoldse Disk 1 a Disk 2 Pokud odkaz nefunguje, je to Earthship Seminar DVD a urcite jde stahnout z mnoha mist
Polohy evropskych ES na mape Europian Earthship Biulders United
Spolecnost z Colorada s vice nez 20 roky zkusenosti The natural home building source
Plans, tools and information to help you build renewable energy and conservation projects Build It Solar - The Renewable Energy site for Do-It-Yourselfers
jeden z mnoha povedenych projektu na builditsolar.com Cristian's Earth Sheltered Passive Solar Home in Romania
první plně biologická administrativní budova světa External Link|Rocky Mountain Institut a jeji Visitors guide
free e-kniha z builditsolar.com Passive Solar Energy -- The Homeowner's Guide to Natural Heating and Cooling (Bruce Anderson, Malcolm Wells).
Odkaz ke koupi knih Od Earthship Biotecture
Odkaz na youtube.com http://youtu.be/O4DgXt48ttA Earthship and geodesic dome update
Kriticky nazor na staveni ES v nasich podminkach Dán žijící v Česku Max Vittrup Jensen

Jak se vypořádat s českou byrokracií aneb dejte mi stavební povolení

Earthshipy jsou velmi zvláštní budovy. Odlišují se od standartu, spoustu věcí dělají jinak než je obvyklé, což často vede ke komplikacím na úřadech…

Stavební materiály, systémy, nářadí etc.

Praxe. Kde získat vhodné materiály pro stavbu a jaké použít, technické provedení zabudovaných systémů, praktické řešení ostatních součástí. Tato sekce řeší konkrétní praktické problémy a předpokládá větší kolaboraci

Designy Earthshipů (plány, sketche, výkresy, animace...) a rozbor stojicich budov a jejich vykonu

video prezentace globalniho modelu nastaveneho na nase podminky. Earthship global - czech republic opensource. Sketchup soubor si muzes stahnout tady .Zajimave editace prosim zverejni na facebook earthship, czech republic
Crocus Earthship:Zverejnene vykresy 2-loznicoveho globalniho modelu primo od Michaela Raynoldse
Case study report of Brighton EShttp://www.lowcarbon.co.uk/files/earthship_case_study.pdf

Privátní výměna dat

Private

Belive in the pieces of
magic you've found
Belive the intuitive voices
that sound
Stand out side yourself
And chanell your deeds
And you will have eyes
that see
Forget all the dogma that
roots in your brain
close your eyes wide and
they'll open again

Michael Raynolds